Wisla Letí Světem

Hike na Velkém Kavkazu – Gruzie 2016: Den 2


Gruzie, je nám na mapě blízko a tak by si člověk myslel, že se tady bude cítit jako v Evropě, ovšem Velký Kavkaz je stále původní a to i s původními obyvateli. Krávy a koně, bůvol či osel, to všechno vám tam stojí v cestě nebo ráno ve stanu! Nám tam ráno nakukovala sice jen hlava koně a hned v zápětí přišla ještě kráva, ale i tak nám to pro dokonalé probuzení stačilo! Když jsme se pak vysoukali ze stanu, tak k nám na návštěvu dorazilo rovnou celé státo. Zvědavost sama. Kůň z povzdálí sleduje jak si čistíte zuby, mezitím co vám kráva projíždí věci, jestli náhodou nemáte něco, co by se jí mohlo hodit.

dav

Po probuzení v místní zoo, jsme se vydali skrze Adiši do údolí, které nás zavedlo až pod ledovec. Krásná a pohodová procházka. Ovšem jen do té doby dokud nenarazíte na ledovcovou řeku. Most byste tady hledali marně, takže nezbývá než ji přebrodit.

Řeka se dá pohodově přejít kolem šesté hodiny ranní, kdy je ledovec ještě tuhý jako skála. My, správní výletníci, jsme k řece dorazili v poledne. Slunce topilo ledovec přímo před našima očima a řeka byla čím dál rozbouřenější. V takovém případě máte dvě možnosti. Využít nabídky místních cowboyů a pučit si koně nebo sundat boty a prostě jít. Vzhledem k tomu, že ani jeden z nás neumíme řídit koně, jsme se rozhodli jít po vlastní ose. A to byl opravdový zážitek! Můžu Vám říct, že jsem nikdy nešel v tak ledové vodě. Na konci řeky jsem za sebou táhl zmrzlé ploutve místo nohou. Naštěstí jsme sebou měli „gruziňák“ (gruzinský koňak), který nás vnitřně hned zahřál.

Nakonec jsem z ledovcové řeky vyvázl pouze s umrlým palcem u nohy. Teda, jen polovina palce nějak přišla o cit. Palec naštěstí nezčernal a po několika dnech už něco dokonce cítím. :-)

Po poledni nás čekal ještě jeden hřeben, který byl sice náročnější, ale výhled byl o to famóznější!

Když znovu sejdete do údolí, potkáte vesnici Khalde, která čítá cca 9 domů, přičemž jen jeden je obydlen. Místní toho vužili a z jediného obydleného domu udělali pohostinství. Trošku mi tam vadili ty kýčovité slunečníky od pivovaru, ovšem pivo, limo, víno a jídlo měli na jedničku!

Po lehčí večeři u místních v Khalde jsme dorazili do Iprali, které bylo cílovým místem naší druhé etapy a našli jsme si opět příjemné místo na rozložení stanu. V Iprali už narazíte dokonce i na „obchod“, o kterém jsme předem věděli. Ovšem co nás překvapilo, byl hotel, který měl pro nás krycí název Benátky. Hotel absolutně narušil scenérii panenského Kavkazu. Připadali jsme si opravdu jako někde v turistické oblasti Itálie plné Němců, kteří ze sebe dělali “vysokohorské turisty”. Opravdu hnus a je mrzuté, že to takhle vždycky končí. Vždyť Ti Němci se nahoru nechali vyvést autobusem. Tohle byla pro nás byla nepříjemná zkušenost a především alarmující fakt. Pokud chcete poznat původní Kavkaz, tak je třeba vyrazit hned, než jej turisté zničí!

Komentáře

Wisla Letí Světem
Z Prahy do Ostravy letadlem
Wisla Letí Světem
Vzdálená exotika jménem Okinawa
Wisla Letí Světem
Keňa s batohem za dva týdny „Co a jak bylo?“
Zatím nebyly přidány žádné komentáře