Florbalová Šanghaj

Shánění bydlení po čínsku – Florbalová Šanghaj: 7. díl


Když se v první polovině roku domlouvaly mé podmínky práce v Číně, jednou z věcí bylo i proplacené ubytování v budově, kde měla má firma původně kancelář. Jednalo se o řadový dům, který jsem tu v roce 2015 navštívil. Měl být celý zrekonstruovaný a měl jsem ho sdílet se svou asistentkou. Těšil jsem se. Velké to bylo dost. Čím více jsem o Číně četl a čím více se můj pobyt blížil, tak jsem ale začínal tušit, že to určitě nebude jen tak. A určitě ne tak, jak se původně domluvilo. Pár týdnů před odletem mi bylo řečeno, že bydlení je ještě pořád v rekonstrukci a proto budu provizorně bydlet v domě své šéfky, která má opravdu velký dům. Jako správný zálesák snesu vše a tak jsem se pár týdnů provizoria nebál. Na místě jsem však začal zjišťovat, že rekonstrukce sice probíhá, ale že z bývalého kanclu je nyní ubytovna pro zaměstnance, kterých tam bydlí asi 5. Nevím, kolik z vás někdy někde trávilo delší dobu s asiaty, ale bydlet s nimi není úplně nejpohodlnější. Představa, že budu sám proti pěti, mě naprosto vyděsila a řekl jsem si, že tak to asi nepůjde.

Kdo někdy pracoval s Číňany tak ví, že nic není tak, jak se domluví. Já už se tuhle pravdu naučil a s předstihem jsem počítal s tím, že si třeba budu muset sehnat bydlení sám. Každý by tak zadal jednoduše na Googlu pronájmy v Šanghaji a hledal by mezi odkazy. Bohužel v zemi, kde je cenzurovaný internet, nejede zde Facebooku, Google, ani český Seznam si díky místním firewalům nenačtete, tak je to problém. Alternativou je tak Baidu, největší čínský vyhledávač. A ano, je v čínštině. Takže i na anglická zadání vyhledá odkazy v čínském jazyce. Musel jsem se tak opět svěřit do péče své kolegyně, na které jsem ve všech zařizováních naprosto závislý. Nedělá mi to radost, ale dokud se nenaučím čínsky, tak to jinak nepůjde.

Bohužel, toho má na práci mnohem více, než jen se o mě starat a moje bydlení nebylo vyhodnoceno jako priorita. Sem tam mi sice asistentka poslala pár odkazů na nějaké byty, ale většinou se mi už ani podle fotek nelíbili nebo lokalita byla příliš vzdálená od míst, kde jsem chtěl bydlet. Rozhodl jsem se proto s čínským serverem 58.com bojovat a pokořit ho. Přes čínské znaky jsem se dokázal probojovat k vyhledávání v oblasti Songjiang, kde naše firma sídlí a máme tam kancelář. Doporučuji si to vyzkoušet a bez překladačů! K mému překvapení jsem našel spoustu parádně vypadajících inzerátů a v cenových hladinách, které byly přesně podle mé představy. Ty nejlepší dokonce přímo nebo hned vedle budovy, kde pracuji. Požádal jsem tedy své kolegy, aby inzeráty obvolali, mezi tím co jsem musel na 3 týdny zpět do Česka.

Tyto tři týdny byly nabité, ale i přesto jsem si stačil všimnout, že mě nikdo o mnou vybraných bytech neinformuje.  Snažil jsem se na to trochu tlačit a dozvěděl jsem se zajímavé věci. Prý ty inzeráty byly podvrhy. V Číně prý realitní agenti umísťují na internet falešné byty za falešné ceny, aby se na ně shánějící obrátili, a oni jim pak dohodí něco, co mají v repertoáru, ale většinou to zdaleka není to, co si původně vytipovali.  Moje usilovné hledání po čínských webech bylo marné. Prý vše, co jsem našel, neexistuje. I proto jsem po svém návratu do Šanghaje byl převezen i se svými zavazadly zpět do naší kanceláře. Tam jsem se dozvěděl, že opět budu bydlet u své šéfové, dokud si něco nenajdu. Začínal jsem být už docela naštvaný. Přeci jenom bydlení je základ. U šéfové jsem sice měl plnou lednici, vypráno a někdy i navařeno, ale člověk chce mít přece jen to své. Dělat si věci po svém a nemyslet pořád na to, že je vlastně u někoho na návštěvě. Zvláště pak když je 9000 km od domova v zemi, kde se mluví jazykem, kterému ani zdaleka nerozumí.

V Číně nejde nikdy nic tak hladce, jak se může zdát… proto i zdánlivě banální hledání bydlení může být oříšek, který vás na pár týdnů potrápí.

Opět jsme měli plno práce, zvláště s prvním ligovým turnajem pro mladé florbalisty v Šanghaji. Ten se vyvedl a my započali přípravy na další. Postupem času, když se zdálo, že se věc mého bydlení nikam nehýbe, jsem už své šéfce začal dávat hlasitě najevo, že už to trvá příliš dlouho. Ta mi pak druhý den s radostí oznámila, že jedna paní z realitky, se kterou řeší koupi nového domu, pro mě něco má. Zaradoval jsem se a, jak to bývá, předčasně. S mou kolegyní Joy jsme na realiťačku čekali ve čtvrtek odpoledne. Byli jsme domluveni na půl šesté uprostřed nejrušnější ulice v Songjiangu, kterou každý zná. Paní nám ještě pět minut před srazem volá, aby upřesnila, kde přesně se sejdeme. Čekáme na smluveném místě. 5 minut, 10 minut, 15, 20, ženská nikde. Joy ji volá. Prý nás čekala někde trochu jinde, ale že je hned u nás. 5, 10, 20. Ta ženská pořád nikde! Voláme ji. „Nemůžu vás najít.“ Rozhlížím se, jestli opravdu stojíme tak nenápadně, ale běloch v Songjiangu jen tak přehlédnout prostě nejde. Postupně ztrácím trpělivost a říkám si, jaký byt mohla najít, když není schopná podle adresy najít ani nás. Paní nakonec dorazila. Vypadala zmateně, asi i byla a to zrovna, když ji někdo diktoval, jaký byt bych chtěl. První byl směšně malý. Druhý byl nezařízený a třetí byl asi o třetinu dražší, než byla má horní hranice. Navíc poté, co jsem viděl na lince obrovského švába, jsem se rozhodl, že nebudu ani smlouvat. Přínosné setkání, musím říct. Aspoň ty prohlídky proběhly rychle, protože o ani jednom z bytu jsem nepřemýšlel déle než 5 sekund.

Shanghai bydlení Shanghai bydlení

Pozval jsem Joy za její snahu do nově otevřeného australského baru v budově, kde máme firmu. Pak se mě zmocnilo zoufalství. Začal jsem dokonce uvažovat, že se zdarma nastěhuji za svými čínskými kolegy, tak jak se asi původně plánovalo. S těžkou hlavou jsem šel spát.

Jako dar z nebes tak přišel druhý den telefonát od jednoho z realiťáků, který měl původně jen falešné byty. Prý se mi to bude líbit. Mají pro mě tři byty na okouknutí. Ceny víceméně v relaci, kterou jsem uvedl. Přepadne mě opět skepse, když vcházíme do stejného baráku, jako s dámou den předtím. Avšak hned první byt mě zaujme na tolik, že jsem prakticky už rozhodnutý. Realiťák na mě tlačí, že je třeba smlouvu podepsat ještě dnes, že prý má pak jiné zájemce. Plácneme si a tak mi mimochodem sdělí, že mu mám do kanceláře ještě ten den přinést tři nájmy, kauci a provizi. Tři nájmy předem jsem nečekal a tak s trochou paniky sonduju, zda mám tak rychle v Číně k dispozici tolik peněz.  Ale je to dobré, peníze jsou. Zaplatím, podepíšu. Na bytě je třeba udělat ještě pár úprav, jako přidělat garnýže, zapojit pračku a uklidit. V neděli to prý vše bude a můžu se nastěhovat. Chtějí mi už předat klíč, ale když se dozvídám, že je jen jeden, nechávám jim ho a chci ať mi ještě jeden nebo dva přidělají. Nic není problém.

Jelikož byl předchozí týden v Číně svátek 7 dní v kuse, tak se pracuje i tuto sobotu a neděli. Nedává mi to moc smysl a asi tady nejsem jediný, ale je to prostě tak. Těším se, jak se po pracovní neděli konečně nastěhuji do svého vlastního bydlení. Joy volá realiťákovi a jdeme za ním pro klíče. Jde nám byt ukázat a k mému „překvapení“ není nic ze slibovaných dodělávek hotovo. Dávám tak jasně najevo, že takhle ne a ať to dají do stavu, který slibovali. Realiťák se svou kolegyní vše odkývají a v devět se prý můžu nastěhovat. Jeden z klíčů mi předává.

Shanghai bydlení Shanghai bydlení

Jdu tak zpět do svého provizorního bydlení a začínám si balit všechny své věci. Člověk by nevěřil, kolik toho za krátkou dobu dokáže nashromáždit. Švédský manžel mé šéfové, Edvard, mi slíbil pomoc s převozem věcí. Nakládáme auto a vyrážíme tak, abych v devět byl na místě. Nebaví mě čekat. Pobereme z auta věci a vyrážíme. Jeden z klíčů už mám u sebe a tak si odemykám byt číslo 501, protože mě nikdo z realitky nečeká. Odemknu, chci rozsvítit, podívat se na to, jak to za odpoledne zvládli a ejhle. Ono nesvítí světlo. Samozřejmě dodělávky zase nejsou. V tu chvíli volá Joy, že ji volali z realitky, že na bytě neběží elektřina a proto mi nemohli byt upravit. Překvapivě nejsem překvapen. Čekal jsem to, že věci zase nebudou. Těžko popsat ten pocit. Chcete mít zlost, ale zároveň nějak víte, že to vlastně nemá smysl, protože to tu tak prostě chodí. Naštěstí hned na to se objevují zaměstnanci realitky a díky Edvardově překladu zjišťuji, že na bytě se teď neplatila elektřina a dnes ji odpojili, proto nemohli úpravy dodělat. Moc se omlouvají a překvapivě nabízejí řešení. Mají pro mě na noc pokoj ve vedlejším domě a zítra už prý vše bude. Smířeně přijímám bez větších emocí. Náhradní byt je naštěstí čistý a připravený. Znaven po nervovém vypětí jdu spát. Druhý den po celodenních pracovních cestách po Šanghaji a nedalekém Hangzhou se konečně večer dostávám na svůj byteček, který je čistý a připravený, tak jak bylo slíbeno. Trochu čekám, kdy na mě něco vyskočí, a snažím se neradovat, kdyby se třeba zas objevil realiťák a sdělil mi, že jsem vlastně v úplně jiném bytě. Zatím se však zdá, že už to konečně do sebe zapadlo a já se tady na nějakou dobu zabydlím. Tak snad jsem to nezakřikl.

Komentáře

Florbalová Šanghaj
Jak jsem chytal nože – Florbalová Šanghaj: 10. díl
Florbalová Šanghaj
Sportovní restart – Florbalová Šanghaj: 3. díl
Florbalová Šanghaj
Michael Blažík a jeho cesty za florbalem
Zatím nebyly přidány žádné komentáře