Jak jsem posledně slíbila, nastal čas Vám trošku přiblížit každé z dětí. Máme tady celkem 9 dětí a 3 z nich mají to štěstí a jsou zde se svými rodiči. Nejmladší z nich je Judyth, které jsou 3 roky a je to hrozný slaďouš, poté o pár měsíců starší Angel, která je spíš ďáblík než-li „Angel“ a na svůj věk hrozně chytrou šestiletou Marthu (první dny jsem byla přesvědčena, že je to chlapeček, až jednou při koupání jsem neviděla žádnou žížalku mezi nohama… Šok! Dále tady máme sedmiletého Richarda, který je do mě po uši zamilován, devítiletého Rogerse a dvanáctiletou slečnu Ruthy. Čtyřletá Trisha a šestiletá Sheina jsou vlastní dcery od Jorema a mají jistá privilegia, například že pouze ony dvě mají vlásky, dostávají více jídla a samozřejmě i větší kus Joremovy pozornosti. Poslední z dětí je Denise, které je pět a je to údajně dcera od Isaaga a Rachel, „údajně“ píšu, protože při mém příjezdu mi Isaag tvrdil, že je to jeho sestra…
Isaag je bratr od Jorema, je mu 28 let a žije tady se svou manželkou Rachel, které je 24. To, že jsou manželé jsem se také dozvěděla takřka před pár dny, jelikož se jako pár vůbec nechovají. Což je tady pravděpodobně úplně v normě, protože za celou dobu mého pobytu jsem neviděla jediný pár držet se za ruce, občas prohodit nějakou tu pusu nebo pohlazení… Ne, prostě nic. Isaag má prý další 4 děti s jinou ženou, ale moc často je nevídá. Naopak Jorem a jeho žena žijí odděleně, ale o jejich dcery se stará on.
Stále mi vrtalo v hlavě, kde vlastně berou peníze na jídlo a jiné nezbytnosti, když z nich nikdo nepracuje, ale Amandine, dobrovolnice, si nebere servítky a tak se zeptala. Jorem nám odpověděl, že stát jim nepřispívá ani šilink a všechny finance získává od dobrovolných dárců. Takto získali i peníze na postavení domu, ve kterém právě žijeme a do kterého se přistěhovali zhruba před měsícem. Předtím žili v pronajatém domě, za 600$ měsíčně.
V pátek večer dorazila Maria, dobrovolnice z Mexika a já začínám stále silněji cítit, že Jorem říká něco jiného mně, něco jiného Amandine a teď i Marii. Jsou to maličkosti, ale přesně tyto drobné nesrovnalosti dokážou narušit důvěru v některé lidi… Navíc si ode mě Jorem půjčil 100 000 šilinků (cca 700 Kč) s tím, že mi je do dvou dnů vrátí a je to už víc jak týden a pořád nic.
To je tak zhruba vše o lidech se kterými tady teď žiji. Dostalo se taky ke mě, že si myslíte, že se tady nemám dobře… Musím vám to vyvrátit, protože se mám dobře! Tady s dětmi je to pro mě obrovská zkušenost a o víkendech si užíváme. Minulý víkend jsme byly na výletě v pralese s opičkami, na mši v místním kostele a dneska si užívám rafting na Nilu! …o tom ale více až zítra! :-)
Patricie Švůgrová
Komentáře
Od mala jsem věděla, že chci alespoň na chvíli odjet a pomáhat dětem v zemích, kde to opravdu potřebují. Už jsem zažila Východní Afriku a uvidíme co bude příště.